If you keep losing sleep - chapter 2

12. prosince 2007 v 17:29 | tyna |  If you keep losing sleep
Sem idiot. Zkurvenej idiot!!
Jedna šílená probdělá noc a musel jsem si zapálit. Snažil jsem se vymluvit ze svejch chyb a zároveň se dohadoval s recepční proč bych tu neměl být. To by mi asi pomohlo daleko víc, kdybych byl ale schopen přemýšlet a snažil se uniknout před tímhle světem. O to jsem se sice snažil, ale vždycky bezúspěchu.
"Proč jste vyplňoval přihlášku na místních stránkách Kliniky s poruchami spánku v.... 3:34 ráno když vlastně naše služby nechcete pane Wayi?"Recepční byla elegantní a nesnášel jsem ji za to, byla jednou z těch lidí, kteří vás hned přechytračí a vy si hned připadáte jako naprostá nula."Já jsem jenom....." Kurva, už jsem se za tuhle výmluvu styděl a to sem jí ještě ani neřek. "Byla to jenom taková chyba lávky. Teď už spím normálně. Jedná probdělá noc a já z toho hned ďál ukvapený závěry." zírala na mě s otevřenou pusou a já hned věděl, že to byla ta největší píčovina co sem kdy vymyslel. Byla na ní vidět, že mi nevěří. Kdo by taky věřil??!

"Jo, takže to proto jste zaplatil celou částku a ještě si s sebou vzal kufry? Chyba lávky?" Já jen přikývnul a ona akorát zakroutila hlavou. Vážně jsem nevěděl proč sem si nevymyslel něco lepšího. Teď sem vypadal spíš jak když potřebuju blázinec a ne Kliniku s poruchami spánku."Jste si ale, pane Wayi, vědom toho že své peníze zpět nedostanete. Záruka vrácení peněz platí pouze tehdy, když podtoupíte naši léčbu. Nemůžeme vám říci, zda-li proběhli nějaké změny když jste léčbu odmítl." Kurva, kurva, kurva...
Přece jsem nemoh ty peníze nechat jen tak "uplavat". Sám bych si nejradši nafackoval. Tohle se vážně mohlo stát jenom mě. Ale nemohl jsem přece připustit aby mě ta ženská jen tak nechala odejít a bez mejch peněz. "Ok, tak co budeme dělat?"Usmála se. Buďto to byl falešnej úsměv na uvítanou nebo poraženej. To jsem přesně nepoznal. "Jen to tady podepište...." ukázala na knihu před ní, " a já zavolám vašeho ošetřovatele aby vám ot tu ukázal.""Ošetřovatele??" zeptal jsem se když jsem se podepisoval."Ano ošetřovatele. Jsou jako doktoři nebo psychyatři. Nazvěte si je jak chcete ale my jim říkáme ošetřovatelé. Je to takové zdvořilejší. V podstatě ksou to vaši vlatní doktoři. Když jste zde tak se o vás starají a pomáhají vám s léčbou. Zjistili jsme totiž, že léčba probíhá lépe když doktor má na starosti jen jednoho pacienta. A nemusíte se strachovat, že by se někdo dozvěděl vaše problémy."
Vrátil jsem jí pero, a snažil se pobrat informace, které mi řekla a zároveň už si bral kufr. "počkejte zatím tady. Zase se usmála a ukázala na židli na druhý straně pokoje. "Frank tu bude zachvilinku. Tak se jmenuje váš ošetřovatel."Frank.Přestava 80ti letýho dědka s tlustejma obroučkama brejlí mi pořád lezla na mysl. Kostkovaný kalhoty a bílej plášť.... vůbec jsem to nemoh vyhnat z hlavy. Pořád jsem si to přestavoval a přemejšlel jakej asi bude. Super, teď sem měl bejt celej měsíc závislej na ňákym arogantnim, starym, bohatym doktůrkovi. Sednul jsem si na jednu ze židlí, kufr dal na druhou, opřel se hlavou o zeď, zavřel oči a užíval si ticho místnosti. Krátký, ale uplně úžasný ticho.
"Čau Sheridan. Jak je?" otevřel jsem jedno oko abych se podíval. Viděl chlapa v normálnim oblečení. To asi bude další pacient, myslel jsem si. Jeho vlasy vypadali jako když právě vstal z postele a nebyly sříhaný už asi hodně dlouho. Kolena jeho džínů byly roztrhaný a tetování na levý ruce stoupalo nahoru až zmizelo pod šedym tričkem. Působil skvěle aniž by musel mluvit a hádal jsem, že po něm ženský musej šílet (taky že jo :-D). Bože, nesnášel jsem to tu a to sem tu byl jenom chvíli. Byl vážně sladkej.Znova jsem zavřel oči a cítil jsem se jakoby pohlcen jeho silou. Bylo mi strašně a připadal sem si jako gay. "Dík Franku, tvůj novej pacient čeká támhle" Frank?? Počkat!! Moment slyšel sem správně, že to řekla??"Jasně Shez, uvidíme se pozdějc." otevřel jsem oči a podíval se na mýho "ošetřovatele" jak jde ke mně. Hned sem si všimnul nepatrnýho úsměvu na jeho tváři. Sakra, sakra, sakra... většina lidí by pro něj asi skákala radostí, ale pro mě znamenal zas další probdělý noci protože budu přemejšlet nad mym kurva krásnym doktorem.
"Gerard Way ano?"
"Jeden a jediný," mumlal sem celej rozvalenej na židli. Frank se zašklebil,začal si šahat na krk jakoby to byl jeho zlozvyk a koukal na mě.
"Hmmmm... předpokládám, že bych vám měl ukázat pokoj." otočil se na patě a šel přímo do dvou obrovskejch dřevěnejch dvěří a nápisem VSTUP napsanym nahoře. Vzal sem kufr a běžel za nim.
"Vážně nevypadáte jako doktor." zamumlal sem tiše a on se začal pochichtávat. Asi si myslel že se ho bojím nebo co.
"Vy asi dáváte přednost starejm chlapíkům a bílym pláštěm..." Kurva jak to moh vědět.
"Jo hlavně když nosí podvazky." Frank teď vážně dostal výtlem a nemoh přestat. V jednu chvíli jsem si myslel že se složí smíchy na zem, ale on šel dál, úzkou dlouhou chodbou. Byla vymalovaná žlutě a já předpokládal, že to má vyvolávat pocit tepla domova. Ale všechno co to vyvolávalo ve mně bylo, že mě z toho akorát tak ukrutně bolely oči, ale popravdě v posledních dnech sem toho moc tak jasnýho neviděl a zcházelo mi to.
"Už toho mám dost."Frank zahnul za roh do další dlouhý chodby. "Když mě tu lidi vidí, myslí si, že sem ňákej feťák." "A jsi?" Musel jsem si připustit, že nad ním pořád přemýšlím, ale ne z důvodu, že bych chtěl ňákýho doktůrka v bílym, ale protože on byl vážne sexy. "Ne... Teda ne od střední. Ale to jsme všichni ne?" Místo odpovědi sem se zasmál. Vzpomněl jsem si na kámoše ze střední, kterej tam šňupal každou přestávku na záchodech. Uvědomil jsem si, že by mě celkem zajímalo kde je teď...
Frank se najednou zastavil přededveřmi, jeho ruka okamžitě zajela do přední kapsy jeho obnošenejch kalhot a vytáhl klíč. "Tohle je váš pokoj. Tady je klíč. Měl byste zamykat když půjdete pryč. Někteří pacienti jsou až moc zvědaví. Jo, já budu v jídelně kdybyste něco potřeboval. Řiďte se značkama a dojdete tam. Jo, ale přijďte tam až se tu trochu zabydíte."
"Přikývnul jsem a Frank se zase zašklebil a já si hned pomysle že by s tim moh vyhrát ňákou cenu. Dal mi klíč do ruky, poklepal mě na záda a odešel.Díval jsem se na něj než zašel za roh... Pak sem šel do svýho pokoje. Byl naprosto zářivej, byl tu i ňákej nábytek a postel, stůl, televize a noční stolek.
No aspoň mám novej strop na kterej můžu zase hodiny čumět, pomyslel jsem si...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LeníQ LeníQ | Web | 13. prosince 2007 v 14:24 | Reagovat

Týý wogo hej toe dobré z Gerarda nakonec bude nespavej silenec XDxDXD

2 LeníQ LeníQ | Web | 13. prosince 2007 v 14:37 | Reagovat

!!!!!!!!POKRAČOVÁNÍ!!!!!!!!

3 XDXD XDXD | Web | 12. ledna 2008 v 17:45 | Reagovat

Hach xD.. Tak to jo xD.. Jak ho z tý žlutý bolely oči xD.. Chach xD.. No aspoň mám novej strop na kterej můžu zase hodiny čumět.. xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.