If you keep losing sleep - chapter 5

16. prosince 2007 v 17:19 | tyna |  If you keep losing sleep
Frank zívnul, poškrábal si rukama obličej a sednul si na židli naproti mý posteli. Byl unavený, hrozně unavený, ale odmítl mě poslouchat že si má jít lehnout. Bylo pozdě, ani jsem nevěděl kolik hodin. Frank dal pryč všechny hodiny a řekl že když víte kolik je, tak hůř usínáte.
"Běž domů Franku, di spát. Můžu tady sedět sám a stejěn nebudu spát." zakroutil halvou a já na něj vyvalil oči. Opřel si halvu o opěradlo a zavřel oči. "Dyť tady stejně usneš. Di domů!!" otevřel oči a znova zakroutil hlavou. Bylo ale vidět, že ho stojí hodně usilí aby neusnul.
"Ne zůstanu, mám ti pomoct vzpomínáš?"
"Tohle si dělal u všech pacientů?" zakroutil hlavou a znova si protřel si obličej.

"Zlepšilo se jim to?" pokýval. Tohle nemá smysl ho přemlouvat, když řekne, že zůstane a že to pomůže tak mu to asi nerozmluvim. Popravdě mi bylo jendo jestli tady bude nebo ne, jenom jsem nechtěl aby tady zkolaboval nebo něco takovýho, protože se snažil zůstat vzhůru se mnou, kterej trpím nespavostí.
"Ok. Tak si aspoň lehni na postel a já si sednu a zkusím usnout." Frank znova zakroutil hlavou, zavírajíc oči a s hlavou padjící mu zase dozadu na židli. "Franku, prosím, nebuď tvrdohlavej a lehni si na postel nebo tě tam dokopu." Najednou se probral. Uvědomil jsem si, že to co sem řek nebylo asi moc zdvořilý a navíc to asi vyznělo trochu divně. "Myslel že tam budeš ty SÁM ne my dva spolu..."
Uchichtnul se ale pomalu se začal zvedat a fláknul sebou na postel za mě. "Dobře," zamumlal. Hlavu měl na polštáři a tak když mluvil tak jeho hlas byl tlumenej. "Ale nesmíš si jít sednout na židli. Potřebuješ usnout a spánek v posteli je pro tvou mysl.... ehm.... nevim jak to říct. Zkrátka a dobře když budeš v posteli tak je větší pravděpodobnost že usneš. Jo a nejez a nepij, to tě akorát víc vzbudí." Jakmile se Frank dostal pod peřinu, usnul. Chvíli jsem se na něj koukal a celekm mě to bavilo. Jeho vlasy a levá ruka byly to jediný co bylo vidět, jinak byl celej zachumlanej v posteli. Jeho obličej byl zabořenej v polštáři a on začal chrápat, teda ne tak doslova chrápat, chrápal a back se zase hluboce nadechl.
Zhasnul jsem světlo a lehnul si na peřinu. Nechtěl jsem pod ní, protože by se Frank moh vzbudit. Pokoj byl temnější než u mě doma, měsíc se sem nemoh dostat, a tak jsem se nemoh dívat na strop. Neochotně jsem zavřel oči, doufajíc že usnu. Hmm nic. Tak místo soustředění se na Frankovo dýchání jsem se pokusil sladt moje s tím jeho.
*Po pá hodinách*
Vzbudil jsem se. Ano, vzbudil jsem se, což znamenalo že jsem usnul. Zkusil jsem znova zavřít oči a doufal, že znova usnu. Vhtěl jsem se otočit ale ucítil jsem něco, co do mě tlačilo. Zjistil jsem, že jsem se dosstal pod peřinu a že jsem nějak propletený s Frankem. Jeho hlava teď byla mym hrudníku, moje ruka byla obtočená kolem jeho břicha a jeho ruce byly mezi našimi těly a já cítil že je měl v pěst. Jeho levý chodidlo byla na mym pravym. Kurva, co se to stalo?? Naštěstí jsem ale oba usli oblečení. Až teď jsem si uvědomil že mám svůj xicht v jeho vlasech.
Zvedl jsem se,tak nejopatrnějc jak jen to šlo, od něj a otočil se. Ani nevím proč jsem to udělal, dyť se mi to líbilo. Je ale pravda že kdyby se Frank vzbudil a viděl by nás tak, tak by se asi zbláznil. A navíc, byl to můj doktor!! Kurva, Frankova ruka sjela na mě a mě zamrazilo a ještě k tomu znova začal chrápat. Kurva, kurva, kurva, už jsem byl na okraji postele a jestli se pohnu tak sletím a Frank se určitě vzbudí. Jestli vstanu, Frank se naštve že jsem nezůstal v posteli a nesnažil se usnout jak řekl. Rozhodl jsem se počkat než se vzbudí. Zahlíd jsem matný světlo a tak jsem si řek, že už je asi ráno a že se Frank za chvíli určitě vzbudí. Doufám. Nemýlil jsem se. Frank si zvláštně oddechl a já věděl že se vzbudil. Navíc si pro sebe zamumlal: "Co to kurva...?" Rychle dal pryč svojí ruku a slez na druhou stranu postele.
"Kurva, Gerarde, jsi vzhůru?" zeptal se a asi trošku propad panice. Zvažoval jsem, že neodpovím ale pravda bude asi lepší. "Jo, sem vzhůru." Musel jsem se pro sebe zasmát když řekl "kurva".
"Promiň omlouvám se za to."
Zaklepal jsem halvou a sednul si přímo proti němu: " To je v poho. Vzbudil jsem se před chvílí a nechtěl jsem tě budit, tak jsem počkal než se vzbudíš sám." Frank se začal červenat, usmál jsem se, při přestavě jak rudej by asi byl, kdyby se vzbudil o 10 minut dřív.
"Takže si spal?" zeptal se a snažil si uhladit vlasy.
"Jo, tak 4 nebo 5 hodin." vítěžně se zakřenil.
"Jak si usnul? Pamatuješ si to?" styděl jsem se, ten pocit se ve mně šířil hodně rychle až po krk a tváře. "Já...ehm.... poslední věc kterou si pamatuju bylo, že sem poslouchal jak dýcháš a sanžil sem se dýchat stejně..." Zíral na mě jak na vola se zvláštním výrazem v obličeji. Kurva, proč sem mu nezalhal? Teď moje spaní pravděpodobně závisí na tom, jestli bude spát vedle mě. Frank už byl uplně rudej a já jsem na sebe byl strašně nasranej. Proč sem mu kurva nalhal????!!!
Už nevěděl co říct. Věděl ale, co sem tim chtěl říct tak dobře jako já. Obul se a vyšel z pokoje...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 majenka majenka | 17. prosince 2007 v 21:42 | Reagovat

Tahle story se mi silene libi... Jen tak dal a honem dalsi dil ;) =)

2 XDXD XDXD | Web | 17. ledna 2008 v 13:49 | Reagovat

Bože, trpím nespavostí, sešli mi Gerardaaaaaaaaaaaa xDxDxD..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.