If you keep losing sleep - chapter 8

24. prosince 2007 v 20:35 | tyna |  If you keep losing sleep
Lidi omlouvám se ale kdy bude pokračko to nwm, pže tohle je poslední díl kterej tam autorka má (je to překládaný) a tak nwm kdy dá další díl, ale slibuju že jakmile tam bude, hned ho přeložim (: tyna
Přiznal jsem si to, zpanikařil jsem. Nevěděl jsem jak bude vypadat Frank až se vrátí. Bylo mi zle. Zase jsem asi něco posral, ale tentokrát totálně. Nenáviděl jsem se a už vůbec jsem tady v tom pokoji nechtěl být sám a nevědět co se děje venku. Bylo to jako sen, jako smyšlenej příběh o mě a mym doktorovi. Teď to ale bylo skutečný, tak skutečný že Frank moh ztratit práci, všechno, pro co kdy žil. Ale co ztratím já? Moje místo v tomhle zasranym institutu? To není fér. Moje srdce se muselo splašit, bilo jakoby chtělo puknout a moje ruce byly celý zpocený a já napínal uši jak jen jsem mohl, abych něco uslyšel. Ale ozývaly se jenom tlumený hlasy, neslyšel jsem tón ani slova a tak jsem se místo toho posadil do křesla a nechal se užírat panikou.

"Mám tu pacienta, doktore Doriane, můžeme to probrat později?" Frank zatlačil do dveří.
"Dobře Iero, ale kdy?" doktor Dorian vyrazil do žlutý chodby, jeho bílej kabát mu sahal až po kotníky.
"Omlouvám se za to Gee." mumlal Frank, zavřel dveře a ještě předtím než si sedl, zamklnul dveře.
"To je dobrý. Všechno v poho?" cokoliv ten doktor řekl, Franka to rozrušilo, nevědomně koukal za mě a po chvíli odpověděl.
"Jo, v poho. Jenom pracovní záležitost..." nemohl jsem se zbavit pocitu že lže, ale rozhodl jsem se neptat se. "No kde sme to přestali?" bylo to celý taková flirtovací záležitost, která se nikdy nestala a Frank to bral pouze jako takový sezení. Ptal se mě na obvyklý otázky ohledně terapie, psal si poznámky do bloku a naslouchal mi. Hrál to jako nikdo jiný.
Konečně to skončilo,Frank uzavřel můj případ a hodil si poznámky do šuplíku. Tiše se koukal, sedíc ce svým křesle.
"Franku, stalo se něco?" rozhlídl se kolem, hodil po mě úsměv a vstal.
"Ne, ne, je to jenom.... Ani nevím. Ňákej druh vzrušení, protože jsme něčeho chytli a Dorian o tý věci mluvil s takovou tajemností. Myslím, že si potřebuju akorát odpočinout a bude mi líp." usmál jsem se na něj a zvednul se z křesla.
"Ok, jenom jsem se bál že sem zas něco udělal." Frank se jako obvykle zakřenil a popošel dopředu, takže byl asi metr přede mnou. "Nic jsi neudělal Gee."
"Můj brácha mi tak říkával, nikdy mi jinak neřekl. Vždycky sem pro ně byl Gee." ani nevím proč jsem mu to řek, prostě mě to tak napdalo a já to muse říct...
"To je roztomilý." zamumlal a já přikývl, vzpomínajíc jak Mikeymu dělalo problémy mluvit jistých věcech. Každý si myslel jak to bylo rozkošný a já si vzpomněl na to, jak jsem žárlil když se kvůli tomu kolem něj každej točil.
"Hej, si ok?" lehce se dotkl mý tváře a pohladil mě. Naběhla mi husina.
"Jenom vzpomínky." odpověděl jsem Frankovi a Frank na porozumněnou zakýval. Jeho ruka byla stále na mojí tváři, já se mu o ni opřel a se spokojeností vydechl. Měl jsem ho rád. Hodně jsem ho měl rád. Nemohl jsem si vzpomenout kdy naposled jsem se cítil tak skvěle. Nedávalo to smysl, jak mohl někdo kdo vypadl že má všechno, mít rád někoho kvůli komu nejspíš o všechno přijde?
"Měl bys jít na oběd." zamumlal Frank a palše dával ruku z mýho obličeje a já si všiml, že se zastyděl. Otočil jsem se k odchodu, ale aby Frank upoutal mojí pozornost, zakašlal.
"Nezapomněl si něco?" zeptal se dost arogantně ale já nevěděl o čem mluví. Pokrčil jsem rameny a on se usmál jako náznak abych šel k němu. Poslušně jsem udělal to co naznačoval a zastavil se kyž jsem byl přímo u něj. Zvednul se na rukách a naklonil nad stůl. Pořád jsem hojenom pozoroval s debilnim pocitem nic nevědění o tom co po mě chce. Uchichtl se a naklonil ještě víc dopředu. Chytnul mě rukama za obličej a přitáhnul si mě blíž aby mě moh políbit. Bylo to jemný a sladký a já si nemoh pomoct, musel jsem se usmát, protože se mi to strašně líbilo.
"Musíme být opatrní když tohle děláme.Nechci aby nás chytli a tak bysme se měli před lidma chovat normálně jako že se nic neděje. Půjde to?" zašeptal Frank a já přikývnul. Samozřejmě že to půjde. No, když jste jediný gay na střední tak se přece ňák musíte před ostatními chránit a VŠECHNO musí zůstat tajemstvím. Cítil jsem se skvěle.
"Jasně Franku." řekl jsem předtím než jsem odešel z pokoje.
//
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aaa aaa | 24. prosince 2007 v 20:40 | Reagovat

Našiel som super web - www.TopHry.net - dá sa tam zahrať kopu online hier úplne zadarmo a hry idú aj stiahnuť! Všetkým odporúčam!

2 LeníQ LeníQ | Web | 26. prosince 2007 v 12:23 | Reagovat

aaa: Jsi trapnej debile!!!

3 lucya lucya | Web | 26. prosince 2007 v 19:27 | Reagovat

ten - aaa - už sere aj mna riadne...

a čo sa týka story myslím že nepotrebuje komentár... úžo..

4 XDXD XDXD | Web | 17. ledna 2008 v 14:06 | Reagovat

Lalalalalaaa xD...

5 Nikita Nikita | 4. května 2008 v 11:49 | Reagovat

pro aaa-debile ,máš tady bejt od toho abys přečet tuhle skvělou story a ne dělat reklamu!!!

pro autorky:fakt úžasný!!!už nwm co mám řikat no...nenapadají mě ta správná slova!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.