That Jet Black Feeling 9

2. ledna 2008 v 16:19 | tyna |  That Jet Black Feeling
"Jakto že si nemůže vzpomenout co se stalo?" kvůli doktorčinejm stupidním omluvám jsem byl čím dál tím víc netrpělivej a na většinu otázek mi ani neodpověděla. Načmárala svůj podpis na tabulku, dala si ji pod ruku a pak se na mě teprv podívala.
" Tohle není definitivní odpověď - může to být následek těch prášků co si vzal nebo se mohl praštit o hlavu když spadnul. Nebo si odmítá připustit že se pokusil spáchat sebevraždu." Strašně mě štval ten její pohrdavej tón se kterym mluvila.
"Ne! Neudělal by to a už vůbec by mi nelhal!" zasyčel jsem mezi zuby a zkřížil si ruce na hrudníku, abych jí dal najevo jak mě těma kecama sere.
"Hodně trpěl depresemi je to tak?"
"Ano..."

"Dobře, omlouvám se, ale musíme to napsat jako pokus o sebevraždu, jen tak to můžeme zaevidovat." Cože?? To z něj udělaj ňákýho psychopata?? Nechápu proč sou ty doktoři vždycky tak chladný. Nejspíš to ďála kvůli penězům a ne aby pomáhala dostat se jim z toho. "Teď už může pan Way odejít, ale bude nás tu jednou týdně pravidelně navštěvovat. Máte ňáký otázky?" moje mlčení brala jako že ne, otočila se na podpatku a odešla.
"Tak co..." zamumlal Gee když jsem se k němu vrátil. Malej úsměv se mu objevil na obličeji, ten, kterej jsem neviděl už roky, vlastně od tý nehody. Chvíli jsem na něj koukal, hodně zhubnul, ta černá košile, která mu normálně byla na něm teď vlála. To samý džíny.
"Můžem jít..." řekl jsem nakonec, když povytáhl obočí. Vzal jsem mu kufr, vyskočil z postele a s přiblblim úsměvem pochodoval ke dveřím. Na co si hraje? Byl ten debilní úsměv jenom trik, aby všechny oklamal? Nebo se zbláznil?
Když jsme došli k autu, musel jsem přerušit to ticho, který se zabodávalo do těla. "Gee...?" povzdechl jsem si, jakmile skočil na sedadlo spolujezdce vedle mě. Jeho lískový oči zářily jako slunce.
"Frankie.." řekl a zadíval se přímo na mě. Díval jsem se na ruce, nechtěl jsem se ho ptát, nechtěl jsem ho znepokojovat. 'Zapomněl to Frankie, vyčoudilo se mu to z paměti a teď už bude všechno ok, protože se šťastně směje.' Jeho prsty propletly ty moje a nutily mě abych se na něj podíval. Tohle jsem příšerně nesnášel.
"Já...ne nic..." řekl jsem nakonec. Svraštil obočí. 'Kurva Franku, proč musíš bejt takovej debil?' řek jsem si pro sebe.
"Gee, ty...?" tím že se nahnul svýmy rty k mým, ztlumil moje slova. Jeho neoholená brada mě štípala, ale jeho rty byly jemné, měkké, sladké, prostě takové, jaké mají být. Do prdele s nim. Věděl že se ho chci zeptat na něco ohledně tý nehody a udělal něco, o čem věděl že mě totálně vyvede z míry.
…..........................................................................
Neočekával jsem od sebe že budu rád že je doma, byl se mnou a žil a byl šťastnej (teda jestli to nepředstíral) a už se nevyžíval kreslením ty malý holčičky. Ani se nevzbudil, když jsem ho přikrýval dekou.
V ložnici bylo nepřirozený chladno, vysvlík jsem se jenom do boxerek a ještě než jsem se chystal zahrabat do postele, šel jsem na druhou stranu pokoje zhasnout. Jakmile jsem se natáh k vypínači, všim jsem si obálky na Gerardově stole. Sednul jsem na židli, ten studenej plast vyvolal husí kůži po celym mym těle. Natáh jsem přes Geeho náčrtky. Proč tam byla ta obálka? Gerard nikdy nic nepsal, vždycky kreslil ale nikdy nepsal.
Otevřel jsem to a přelít to očima. Srdce mi neskutčně bilo když jsem zjistil co to je. Poznámky k sebevraždě.
...Už nemůžu dál. Nemůžu žít s vinou. I'm sorry...
Přestal jsem, zadíval jsem se na divnou smyčku u Y. Gerard to tak nepsal, jeho rukopis byl vždycky jako vytištěný a byl víc rozklepanej než s kličkama a podepisoval se. Moje oči sklouzli na obrázek té malé holčičku, kterou posledně nakraslil, andělská křídla jí vybíhala ze zad a usmívala se.
"Proč by to Gerard psal?" zašeptal jsem si, a vyskočil když Gerard zachrápal.
"Gerarde. Gerarde vzbuď se." zkoušel jsem ho probudit. Znechuceně otevřel oči. Hodil jsem před něj ten dopis a díval se jak po něm přejížděl očima.
"Co to je?" ospale zamumlal a promnul si oči. Zůstal jsem zticha a čekal, než si to přečte. Vypadal zmateně.
"Ty jsi to nepsal?" zakroutil hlavou. "To není tvůj rukopis ne?" přikývl.
"Já.... Franku odkuď to je?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miša Miša | Web | 2. ledna 2008 v 17:14 | Reagovat

Akože a prečo je to tak useknuté? xD To sa robí? xD Zase nedožijem do ďalšej časti kurnik xD

Je to úplne skvelé, zas som z toho konca mimo, ľudia boží toto mi nemôžete robiť xD Krása proste...

2 pájina pájina | Web | 2. ledna 2008 v 18:57 | Reagovat

a určitě to gee psal.. páč kde by se to tam jinak vzalo??

3 lucya lucya | Web | 2. ledna 2008 v 19:19 | Reagovat

aaaaah tak ja už som z toho riadne v kýbli...ale mooc sa mi to loobi teda. a..krucinál, bol to ten Mikey?...:/

4 XDXD XDXD | Web | 3. ledna 2008 v 16:41 | Reagovat

Beztaaaaaaaak to byl Mikeeeeeeeeeey xD!! Je to jasný, psal to on, ne Gee!!! xD Wuaaaaaa já to tak děsně prožíááám xD..!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.